Chci žít...

Chci žít, protože vím, že:

-můžu mít dobré srdce

-dokážu cítit lásku

-dokážu lásku přijímat i dávat

-dokážu naslouchat druhým a udělat pro ně vše, co je v mých silách

-můžu pomoci těm, kteří to potřebují

-tu nejsem zbytečná, mám tu své úkoly, své cíle a svou vůli

-víra dokáže víc než představivost

-jiní mě potřebují

-mám ze sebe co nabídnout

-mohu mít velké srdce a kus dát těm, co jsou slabší

-mohu něco změnit

-dokážu věřit v dobro a činit v jeho prospěch

-dokážu vnímat štěstí, lásku, smutek

-jsem jenom člověk a dělám chyby, někdy neodpustitelné sama sobě, ale jiným ano

-dokážu mít radost z maličkostí

-umím rozesmát i ve smutku

-jsem tu a že žiji

-dokážu plakat, trápit se, smát se a milovat


Chci žít, protože vím, že jsem se nenarodila proto, abych se postupem času zabíjela a zároveň tu nejsem pro své vlastní potěšení. Nejsem tu nikomu na obtíž, ale pro pochopení jejich problémů v hlouby duše zakotvených. Nejsem jediná, kdo ať už často, nebo stále pláče. Každý máme problémy a jsme tu proto, abychom se o sebe dokázali opřít. Kdybych nikdy neplakala, nikdy bych nepochopila, co je to radost a štěstí. Smutek a radost by se bez sebe neobešli stejně jako já bez lidí, kteří mě obklopují, i když je jich jen pár. Ale nepotřebuji být na někom závislá, abych dokázala být šťastná. Někdy je těžké, když jsem nešťastná a všichni kolem jsou šťastní a nikdo z nich na sebe nechce vázat mojí těžkost a pomoci. Ale když jsem šťastná já a lidé kolem smutní, vím, že potřebují někoho, kdo by jim kus té radosti dal. Proto tu jsem. Ne proto, abych na sebe věčně brala něčí smutek, ale proto, že vím, že ten človíček, kterému pomůžeš, si tě bude pamatovat a příště pomůže on tobě. Proto tu jsme a já tomu věřím.

Včera jsi se smál, dnes pláčeš, zítra se zas budeš smát.

Věř tomu světýlku, co v dáli čeká, ale cestu si musíš najít sám.