úterý 21. října 2008

Sebepoznání

Základní otázkou je, proč je vůbec nutné snažit se poznat sebe a proč by nás zrovna sebepoznání mělo přivést ke štěstí? Odpověď je jednoduchá: Pokud se neznáte a neovládáte sebe a své myšlenky, budete loutkami ovládanými svými (před vámi mnohdy skrytými) vlastnostmi (pudy, vášněmi, strachy apod.). A protože nebudete znát své myšlenky, nebudete vědět, jak, proč a kdy na tu či onu situaci zareagujete a co si svým jednáním či myšlením stvoříte. Čím méně se budete tedy znát, tím větší nevědomý chaos budete vytvářet. Naopak ale čím více se poznáte, tím budete vědomějším tvůrcem svého života a budete také více ovládat svůj život místo toho, aby váš život ovládal vás.

Jak se tedy poznávat a žít vědomějším životem? Základem, který vyslovili snad všichni myslitelé, včetně Ježíše Krista nebo Buddhy, je pozorování. To bychom mohli rozdělit na sebepozorování a pozorování ostatních, přičemž obě metody jsou podstatné.

Pozorujte sebe – jak na co reagujete nebo jak byste reagovali, kdybyste byli v situaci "toho druhého", co se vám líbí a co se vám nelíbí... Ideální metodou je pozorovat se jakoby z pohledu třetí osoby bez hodnocení (analýzy), být otevřený k tomu co přichází a především být upřímný. Protože je ale člověk zvyklý a vychovaný neustále něco hodnotit, je to poměrně obtížné, ale ne nemožné :-). Z počátku se analýze nevyhnete, ale postupně zkuste jen vnímat své jednání jakoby z pohledu třetí osoby. Začnete-li se při sebepozorování hodnotit, zpravidla se budete za mnoho věcí kritizovat, protože jako první v sobě uvidíte nelibé vlastnosti typu zvýšená agresivita, lpění, neovladatelná sexualita, pokrytectví, ješitnost, pýcha, závist, žárlivost apod. Zkuste ale pozorovat i chování, které se vám na sobě líbí a nebojte se za ně pochválit. Člověk pozitivní chování v sobě často nevnímá, protože mu přijde přirozené, ale právě kladné vlastnosti by měly vyvažovat v sobě objevené chování ze své třinácté komnaty. Nicméně pokud se přistihnete při sebekritice, nekritizujte se za to, že se kritizujete :-) Doporučuji oproštění se od sebekritiky, které popisuji v článku „Jak se nekritizovat“.

Pozorujte ostatní - Vedle sebepozorování zkuste nekriticky pozorovat aktivně i chování ostatních. Lidé okolo vás vám svými reakcemi mohou velice pomoci při hledání sebe. Svým jednáním vám většinou nastavují zrcadlo některého vašeho (i třeba skrytého) chování - tedy v určité situaci se chovají tak, jak se chováte vy nebo jak byste se chovali v jejich situaci také. Anebo vám chování a jednání ostatních může ukázat to, kým nejste a tím vám tedy ukázat, kým jste (opakem chování toho druhého) nebo naopak kým byste se chtěli stát. Díky obojímu pak můžete pak změnit své chování k obrazu svému.

Nikdy však nikoho nekritizujte a ani neodsuzujte za jeho chování - za to, kým je (a to ani sebe). Vždy si jen uvědomte, jaký vnitřní vztah k tomuto chování máte vy sami. I Ježíš říkal "Suďte a budete souzeni"...

Chápu, že je snazší a pohodlnější se na sebepozorování vykašlat, přesvědčovat se o jeho nesmyslnosti nebo se vymlouvat třeba na zaneprázdněnost. Ale pozorování můžete dělat resp. žít po celý den. A navíc když už nic jiného, tak je to zábava. :-) Jakmile budete poznávat kým jste a zjistíte co byste chtěli, máte dobrý základ pro to, abyste byli šťastnějšími a činili i ostatní šťastnými. Protože budete-li se usmívat na svět, uvidíte, že se svět bude usmívat na vás :-)

Jakmile začnete s pozorováním, mohou vyvstat nelibé situace, které si takto vytáhnete ze své třinácté komnaty. Neboli jestliže chcete vyčistit studánku své duše, voda se při vytahování kalu ze dna vždy zakalí. Tento kal pak můžete buď nechat usadit. Já však doporučuji ho vytáhnout a zbavit se ho. Jakým způsobem to udělat, se dozvíte v mých dalších článcích.

Žádné komentáře: