úterý 21. října 2008

Svoboda

Je jen na každém člověku, jestli si zvolí žít v lásce nebo ve strachu.
Představ si zasněženou rovinu táhnoucí se donekonečna. Jen v dálce se odděluje prosluněné nebe a plocha, na které stojíš. Jsi tam sám/sama. Co uděláš ? Můžeš jít doleva, můžeš jít doprava. Můžeš si sednout, můžeš si lehnout. Můžeš si zařvat "Kurvy jedny zajebaný, seru na vás všechny !!!". Můžeš se vyčůrat na sníh. Můžeš se začít modlit nebo meditovat. Můžeš se začít strašně bát, že přijde medvěd a ukousne ti ruku. Můžeš si kleknout a poděkovat Bohu nebo rodičům, že jsi na světě. Můžeš si třeba poposkočit. Můžeš udělat co chceš... Svoboda... Tohle je život. Když si vytvoříš strach, budeš mít strach a přitáhneš si ho k sobě. Když si vytvoříš lásku, budeš mít lásku. Chceš se bát medvěda? Dělej to! Chceš jít za sluncem na procházku? Dělej to! Chceš se začít kritizovat za své chování? Dělej to! Co chceš? Kým jsi? Co chceš? Kdo jsi?

Strach je pro člověka krabice, kterou si na volné zasněžené pláni postaví a do níž se schová před vlastní svobodou -před sebou samým. -Nemusíš se už totiž absolutně svobodně rozhodnout - můžeš si chodit ve své krabici - Je to jistota, kterou se sám omezíš. Je to strach ze svobody a ze zodpovědnosti, že jsi to ty, kdo tvoří svůj osud na svobodné pláni. A mít strach ze zbavení se strachu je mít strach ze zbourání vlastní krabice na svobodné pláni života.
Takže můžeš se schovávat za to, co se ti děje třeba tím, že to svedeš na osud (-"holt, to je osud, karma, neudělám nic"), že to činí Bůh (-"to Bůh si tak přál, a tak se stalo"), můžeš se schovat za čas (-"holt to časem zmizelo") nebo se můžeš třeba schovat za ostatní (-"to společnost může za to, jak se chovám, kde jsem a kým jsem")... a nebo si konečně přiznáš, že jsi to JEN TY, kdo tvoří svými myšlenkami a jednáním svůj život.

Takže co si chceš vytvořit na svobodné pláni života? Chceš žít ve strachu (z hladového medvěda)? Dělej to! Chceš si tam vytvořit lásku (a jít se volně na pláni projít za sluncem)? Dělej to! Co chceš? Kým jsi? Co chceš? Kdo jsi? Je to JEN na tobě, rozhodni se...

Poznámka: Někteří lidé svou svobodu neunesou a mohou z ní mít depresi. Například znám případy, kdy se jeden člověk po závěrečné státnici na vysoké škole psychicky zhroutil a jiný dokonce po takové státnici skočil ze skály. Proč? Do té doby byl jeho život "nalajnovaný" - jedna zkouška, druhá, třetí... až poslední (státnice). Co teď? Do práce při škole nechodil (aby si budoval kariéru) a může všechno. V takové době je třeba uvědomit si, co člověk doopravdy chce (a tedy kým je) a začít budovat svůj život.

Žádné komentáře: